Klubové závody

Byla to další dobrá zkouška. Měla jsem lepší pocit, než minule. Pan rozhodčí dělá opravdu rozhodčího a hlavně mohly jsme se na různé nejasnosti ještě potom zeptat. Získaly jsme 48 bodů a nejvyšší bodovou ztrátu jsem způsobila já sama.Tak pěkně postupně:


1/ přivolání 9 za šikmé posazení- moje chyba, zapomněla jsem se nasměrovat čelem ke psovi



2/ovladatelnost na vodítku 7- Beebee mě vždy ze začátku, což je právě když se to hodnotí, předbíhá a dělá to i problém při zahýbání vlevo
Beebee a Cira



3/sedni-lehni 8 dvakrát povel, protože jsem po sedni musela ještě syknout


4/odložení za pochodu vleže 9 - Bíbík ušla ještě asi délku jednoho psa než si milostivě lehla


5/Aport volný 5- tady byla ta moje chyba, protože po přivolání jsem jí sama aport hned vzala, což byla práce psovoda navíc/ no, bála jsem se, že buď míček upustí nebo ho nebude chtít dát, tak jsem to nevydržela/


A pozor ! 6/ odložení psa opět 10


Nebylo to tak hrozný, ještě lépe zmáknout aport, nebo netrojčit a počkat, co udělá pes a můžeme být přes 50.


Stejně asi počkám do jara, nejde mi ani tak o tu zkoušku, spíš aby pes spolehlivě uměl to, co má. Samozřejmě stejně se může stát, že to pokazíme a neprolezeme, ale alespoň budeme připraveny. Třeba se ještě trochu uklidní a mně se povede jí naučit šoupat zadek za sebe, místo přemetu přes hlavu při povelu vlevo k noze. Taky pan rozhodčí říkal, že je sice moc hezké vidět, jak to pejsek s radostí vykonává, ale tohle už je prý trochu moc s radostí -).


Ptal se, co jsme za rasu, jestli kříženec? Na chodského psa, jestli má papíry? Asi mu přišlo divné, že Cira je taky choďák a vypadá jinak-(.

Agility byly dvě dráhy. Prošly jsme vše docela rychle, ale nějaké trestné body jsme nasbíraly, protože jí to tak baví, že je někdy moc hrrr. Překážky skáče a nepodbíhá, takže moje spokojenost.

Do komentářů ke Karlštejnu jsem přidala odkaz na video od Marušky.

Agility

Sešli jsme se dnes naposled v 5 odpoledne, protože příští týden už bude ten správný čas a určitě už bude brzy tma. Já jsem takový nezávislý člen, který rád přijde, ale neplánuji žádné závody, nejvýše klubové příští neděli, to by ještě šlo. Protože bych pro zábavu nejraději dělala také poslušnost a stopy, začne se nám to pěkně křížit. Obě skupiny, do kterých chodím asi poběží současně v neděli odpoledne. Tak možná budeme přecházet z menšího cvičáku na větší a opačně. Jenom aby nás nakonec z obou pěkně nevykopali, když tak sedíme na dvou židlích-).

Dnes nás bylo méně, tak se taky méně čekalo a to bylo něco pro Beebee. Naučila se už skákat ty správné vysoké překážky a hrozně jí to baví. Je vidět, jak je natěšená, až poběží a udržet ji chviličku sedět před první překážkou dá práci. Je při tom vždycky hrozně rozjívená, když doběhne. Stíhá ještě za odměnu sbírat míčky, takže dnes sem já vydržela a všechno odběhala, ale Bíboš usnula nejdříve v kuchyni pod stolem a potom na gauči. A to už je co říct.

PS.Ta chodká fenka na cvičáku není Beebee, ale je z Městečka. Její jméno nevím/majitelka jí říká Beky/, ale doma má ještě kamarádku Koru Z Dašického zátiší. Tak už vím- Beky se jmenuje Brenda Od Strážné skály.

Na stejném místě

24.10.2010

červen 2010

Na cvičáku

Dnes jsme nejdříve měli ukázku s přednáškou na stopy. Uplné začátky, ale pán na psa vůbec nemluví a dlouhou dobu 10-15 minut i více ho nenechá z prokrmeného kruhu vyjít /přišlápne vodítko/. Pak ho krmivem nasměruje k prokrmené výrazně našlápnuté stopě a pes jde volně a vodítko táhne za sebou. Měl na to pětiměsíční malinu a ten šel v klidu s nosem přibitým u země. Pěkně. Beebee je šikovná, ale hrozný temperament a neklid, takže si myslím, že by jí stopy mohly i trochu pomoct krotit netrpělivost. Nejdřív chodila pomalu, ale jak získává jistotu, jde rychleji, než bych chtěla. Asi začneme častěji dělat jen nášlap. On říkal, že to využívá i pro staré psy a nechá je sbírat třeba 30 minut. Oni mají radost a procvičí smysly.
Po přednášce byla poslušnost- nic moc /začíná chodit slušně u nohy až tak po 5 minutách/. Stejně jsme se rozhodly zúčastnit se klubové soutěže v poslušnosti. O nic nejde a podle toho se rozhodnu, jestli půjdeme v listopadu na zkoušky. Teď, jak je chladno jde zase výchova stranou a s Beebee šijou všichni čertíci. Když má chvíli vydržet sedět nebo ležet, musím se nejdříve rozzlobit.
Potom jsme zkoušeli agility. Poprvé Beebee odskákala všechny skočky na nejvyšší výšku a nesnažila se je podběhnout. Dvakrát jsme to zkusily na zahradě a najednou to jde bezvadně. To mám moc radost, hlavně aby jí to vydrželo i příště.

Karlštejn

Beebee mi za zády chrní na gauči, což už samo o sobě je nezvyklé, ale je to výsledek moooc podařené akce Hejbni kostrou Vicka od Strážné skály a nadšené skupiny kynologů z karlštejnského cvičáku. Ti všichni úžasní, nadšení lidé připravili báječný den pro pejsky a asi 30 jejich páníčků.
Tak takhle bychom museli makat každý den, aby pejsek pěkně klidně chodil a spinkal-). Odpolední Karlův pětiboj se nám moc dobře dařil. Beebee krásně proběhla a proskákala překážky, nechala se vozit v kolečku a moc pěkně zvládla poslušnost. Nejúžasnější disciplína byl aport buřta. Beebee je normálně všežravá, pažravá, a protože ráno nedostala kvůli jízdě autem nažrat bylo nabíledni, jak tahle disciplína dopadne. Já si myslela, že přiběhne a cestou bude buřta kousat.To jsem se dost spletla-- Beebee to zapíchla a dokud buřta nezblajzla, tak byla na přivolání hluchá. Stejně jsme ale vyhrály krásné druhé místo a bylo to o to milejší, že na prvním místě byla naše maminka Berrinka s Maruškou.
Nejhezčí na celé akci bylo, že jsem se setkala opět s některými známými, nebo s lidmi, které jsem znala jen po internetu. No a počasí nám také přálo, takže paráda. V komentářích je odkaz na Maruščino video.