Léto

Prázdniny jsou pro Beebee nádherná věc. Má totiž plný dům svých lidiček a je strašně ráda doma. Vždy, když má jít na zahradu, nejdřív to na mě zkouší. Lehne si, složí hlavu na packy a zvedne ke mně oči. Působí to opravdu roztomile a asi to na nějakého člena rodiny už i zabralo, protože jinak by to nedělala. Jak se může nacpat do baráku, vleze dovnitř. Má radši společnost. Ani se jí nedivím, ale spíš se snažím, aby většinu dne byla venku, když má celou zahradu.

Taky zase chodíme na odpolední procházky s dobrmanem Elvisem. Po hárání jí vítal tak neodbytně, že byl opět kousnut do ucha. Je to nepříjemné, protože, jak je ucho prokrvené, začalo mu to krvácet večer doma a nadělal a taky mu tam zůstane nerovný okraj. Jinak jsou ale velcí kamarádi, kteří spolu chodí ven od začátku, co jsme Beebee přivezli a Elvis je pěkně pod pantoflem.

Včera jsme byly zase běhat agility a moc se nám na cvičáku líbilo. Nebylo horko a byl příjemný večer. Naházela jsem spoustu míčků, procvičila poslušnost, trápila jsem Beebee s odložením, házela jsem frisbee a v neposlední řadě jsme běžely dvě dráhy. Ta první byla dost těžká a dlouhá- nemohla jsem to udýchat, taky jsem se tam jaksi zakufrovala. Jedna dobrá duše mě pochválila, že mám štěstí, že mám chytrého psa, který si to vyřeší i beze mne, že kdybych takhle blbě naváděla jeho fenu, tak nepřeskáče vůbec nic. Tak to vidíte, já to pořád říkám, že to tomu psovi kazím.