Dnes jsem se po opravdu moooc dlouhé době zase vypravila za koníčky do Slabec. Nebyla jsem tam asi 2 měsíce a hlavním důvodem bylo počasí a moje letní gumy na autě. Vždy, když už jsem konečně chtěla vypravit, začalo zase sněžit. Ani po dobu své léčby vloni, jsem tak dlouho nevynechala. Pravda je, že tak dlouho ležet sníh tady nikdo nepamatuje.
Beebee poprvé jela se mnou. Cesta 17km proběhla v klidu, na místě jsem nejdříve musela zavřít dva místní pejsky- mladou fenku labradora a australského honáckého psa. Na seznamování dnes nebyl čas, ale raději bych je seznámila nejdříve venku, protože nevím, jak by Burák snášel Bíbinčino vniknutí na jeho teritorium. Koně jsou na různé psy zvyklí, tak je ani nerozházelo, že Beebee štěká. A Beebee opravdu štěkala, nepamatuji si, že bych ji už takhle někdy slyšela. Možná mě chtěla chránit, před tou příšerou. Tak zatím k žádnému očuchávání nedošlo, protože to nemá cenu uspěchat. Beebee byla moc hodná a počkala na mě v boxu, kde měla svoji deku, ouško a hračku. Potom jsme šly na procházku se stejně starou pěkně vychovanou stafordkou Eny. Oba pejsci pěkně poslouchali a když šla Eny pěkně u nohy, Beebee šla taky. Po návratu na jízdárnu si už Beebee koní vůbec nevšímala a z toho běhání v hluboké sněhu byla trošku unavená, tak si cestou domů na zadním sedadle chviličku i zdřímla.
