Rok doma

Dnes je to přesně rok, kdy jsme si Beebee přivezli domů. Není to tak dlouhá doba a z malého štěňátka je psí slečna. Pěkně si nás všechny omotala kolem ocásku.

Fouká

Tak se nám ochladilo a začalo foukat. Zatímco já jsem docela zklamaná, protože jsem si konec prázdnin představovala teplejší, Beebee je naprosto ve svém živlu. Pejsek se probral z letní únavy horkých dnů a začal být podstatně aktivnější. Je to takové neřízené torpédo, které je k neutahání. Včera jsem musela odházet bezpočet míčků a klacíků, aby se Bibiš zklidnila natolik, že mě přestala u překážek chytat za ruku, dělat kotrmelce, skákat na hlavu a začala dělat, co se od ní čekalo. Dnes jsme se domíčkovaly a doklacíkovaly na cvičák, hodinu cvičily včechno možné a skákaly přes všechno možné. Potom jsme ještě šly na houby a Beebee asi 5km blbla v lese. Honila šišky, brodila louže prala se s Ginou a doma místo ležení lítala s míčkem v hubě.
Jestli se neoteplí, budu jí muset přivázat na záda batoh s cihlou nebo mě uštve-).

Fotky od Ašara

Chtěla bych poděkovat páníčkům od Ašara za opravdu mooc krásné fotky ze Soběšína. Protože jsme si nějak nestihli vyměnit kontakt, řeším to alespoň tímto způsobem. Jedno foto jsem použila na hlavní stranu blogu, ale je jich tam spousta povedených. Snad to nevadí, že jsem je zkopírovala. Mám z nich moc velkou radost. Buďte tak hodní a dejte na forum KPCHP odkaz na rajče, určitě uděláte radost i mnoha dalším lidem.

Beebee a Atrey

Cesta na Český Štemberk

Soběšín 3

Jak jsem si myslela, už si přesně nepamatuji, který den bylo co. Tak jen to nejdůležitější. V úterý a v pátek přijel Vojta Maurer dělat figuranta. Choďáky moc chválil a hodně se mu líbily mladé feny. Beebee si také zkusila a protože Vojta dovede bezvadně vycítit, co který pes potřebuje, nakonec bylo vidět, že kdyby se s ní pracovalo, zvládla by i obrany. Vojta dělal i besedu a vyprávěl o převýchově psů, přidával spoustu různých zážitků z praxe a bylo to moc zajímavé. Ve středu si Beebee čuchla k pravé nefalšované vlčici. Přivezl ji s sebou Ruda Desenský a bylo moc zajímavé, jak tříměsíční štěně vlka přečte psa a bez problémů si zjedná respekt. A to při tom nemusí skoro ani pohnout tlapkou. Beseda s Rudou byla výborná a posezení trvalo od 10 hodin s přestávkou na oběd až do 3 hodin odpoledne. Ruda i prakticky ukázal majitelům, co dělat a jak odstranit problém. Protože to všechno byly celkem drobnosti, místní chodíci žádné závažné kázeňské problémy neměli, šlo odstraňování ráz na ráz. Bíbinčino tahání mu trvalo asi 30 vteřin. Pravda je, že to bylo důrazné, ale na druhou stranu, velmi se to zlepšilo a Beebee teď ve většině situací chodí tak, že mám vodítko ve dvou prstech a odpadlo věčné škubání za krk. Takže jsme obě spokojeny. Samozřejmě, když máme potkat někoho hodně známého, nebo jí utíkají okolní pejsci, tak táhne stejně, to je ale snad docela normální a neřeším to.
V dalších dnech jsme okoukly bonitaci, jely dvakrát vlakem, očuchaly /tedy Beebee očuchala/ dravce na Českém Štemberku, koupaly se v řece /Beebee stále jen brodí, ale už se nemusí přemlouvat/, vstávaly brzy ráno a zkoušely stopičky v lese na poli i na louce, hledaly houby, kamarádily se - já s bezva lidmi a Beebee s bezva pejsky. Beebee hned získala několik psích obdivovatelů. Naši nejmilejší kamarádi byli Atrey Magic Inferno, Ašar Temný Onyx, Bady Acacia Hill a také Sagar- Gar Z Dašického zátiší. Šurďa si vzala do smečky hned celý tábor, vítala skoro každého a kdybych ji neměla pořád na očích prolezla by všechna auta a všechny chaty. V tomhle nemá žádný respekt a drzá je jako opice.

Soběšín 2

Sobota
Naše první výstava. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne, když je Beebee tak světlá, ale nebyla jsem vůbec nervozní, protože mi to bylo úplně jedno. Byla to dobrá příležitost, zkusit výstavu, když už tam bydlím. Kdybych věděla, že tam bude kolem 130 psů a kromě úplných začátečníků, jako já i zkušení vystavovatelé, asi bych to vzdala už dopředu. Doma jsme zkoužely běhat kolečka na výstavním vodítku, ale nakonec jsem se neodhodlala ho Beebee dát. Bála jsem se tahání mezi ostatními psími slečnami. Nakonec problém nebyli choďáci, ale sluníčko, které pálilo a Beebee ho nesnáší a vždy se snaží schovat do stínu. Tak i v kruhu nechtěla stát a bylo jí horko. Zlatý obojek a karabina na vodítku. Pan Václavík se mi docela líbil, hlavně jak říkal o některých kulatějších psech " V dobré výživové kondici"- do teď nevím, jestli je to pochvala nebo ironie, ale asi to byla fakt pochvala. Měly jsme pěkný posudek, ale dostaly jsme VD - opravdu je Beebee hodně světlá. Na druhou stranu viděla jsem opačný extrém, kdy fena znaky neměla a byla výborná. Jak jsem četla na foru VD u pana rozhodčího bylo docela pěkné, protože byl dost přísný a dal i několikrát D.

Posudek: Čtrnáctiměsíční fena dobré výšky, hlava nese standartní chrup, pevný hřbet, pěkný hrudník, více rozšířené znaky.
Škoda, že v posudku není, že máme krásná krátká ouška.

A mimochodem, k ránu mi bylo chladno a Beebee asi taky, protože najednou šup a už se ke mně mačkala na mé posteli. Bylo to moc příjemné a když to není doma, tak to bylo už na celý pobyt povoleno. Vždy směla na mou postel jen na spaní, tak jak se zhaslo, hop a už se tulila.

Soběšín 1

Pořád jsem psala, že nemám co psát, teď, co jsme se vrátily ze Soběšína je těch informací tolik, že se mi do psaní ani nějak nechce. Asi bych to potřebovala ještě nechat odležet, jen se bojím, abych to neodležela tak dokonale, že to zapomenu.
Jela jsem sama s Beebee a chtěla bych tu poděkovat všem choďáckým lidičkám, se kterými jsem se mohla bavit. Jsem totiž osoba velmi ukecaná, pro kterou mlčet znamená téměř psychické týrání a než jsem se seznámila, cítila jsem se dost opuštěně. Naštěstí to netrvalo odlouho a prožily jsme s Beebee zajímavý pobyt, který byl pro nás obě moc přínosný./např. panička si v noci užívala, jak je to bezva, když se může zahřívat kožíškem přitisknutého psíčka/
Pátek
Přijela jsem první ze všech a ještě než mne ubytovali, manžel musel odjet. Tak jsem na třikrát přetahala naší výbavu přes celý kemp a to ještě s Beebee na vodítku na ruce. Pobyt začínal večeří, do které bylo daleko, tak jsem se po zabydlení rozhodla hledat hospodu s jídlem. Byl to moc pěkný výlet, poznala jsem blízké okolí, dobře se najedla v Kácově a ušly jsme s Beebee asi 12km. Nevím, která z nás byla více utahaná, ale usnula jsem asi v 9:30 při poslouchání Toulek českou minulostí z mobilu. To Beebee ještě spala na podlaze na dece.