neděle 24. ledna 2010

Váha

Tak dnes je Beebee 7 měsíců. To je důvod k dalšímu vážení. No, zvednout ji do náručí už je docela dřina, ale jak se říká:"Máme mít jen takového psa, kterého uneseme." Obávám se, že jestli se Bíbiška nebude držet tabulkových velikostí, budu se nakonec muset vrátit ke cvičení v posilovně.
Dnes měla Beebee 19 kg.

Pro přehled uvádím předešlá vážení.
22.8. 2009 2 měsíce ...4,5 kg
16.9. 2009 3 měsíce /skoro/ ...6,6 kg
8.10. 2009 3,5 měsíce ...9,7 kg
4.12. 2009 5,5 měsíce ... 16 kg
10.1. 2010 6,5 měsíce ... 18 kg
24.1. 2010 7 měsíců ... 19 kg
10.2. 2010 u veterináře...17,5 kg
24.9.2010 u veterináře ...16,5 kg přesně 15 měsíců /váží mu to nějak méně než nám/
18.12.2010 18 měsíců tj.1,5 roku ...19kg
5.3.2011 u veterináře 18,2 kg
14.9.2011 u veterináře 16,5 kg
21.1.2012 po 14 dnech lenošení při hárání a vydatných granulích skoro 20kg
19.3.2012 při očkování proti borelioze 17,5kg
13.9. 2012 při očkování proti vzteklině, pan doktor hlásil, že o 70dkg méně než minule, ale hlásil myslím, 17,6kg. Tak to nevychází.
11.1.2013 doma váženo 16kg
9.2. 2013 doma váženo 15kg a kousek
28.2.2013 doma váženo 15kg a kousek
4.3.2013 u veterináře 14kg
11.3.2013 u veterináře 14,6kg
5.4.2013 doma 16kg
7.4.2013 průjem, zvracení u veta 13kg
15.4.2013 14,7 kg u veta
13.5.2013 15,3 kg u veta
11.6.2013 15,9 kg u veta
18.7. 2013 15,6 kg  na lačno u veta
26.8. po 4 dnech průjmu 13,9kg u veta
4.9. 14,6kg u veta
17.9. 2013 -15,2 kg u veta
17.9. 2014 - 15,5kg u veta
4.1.2015 / 16,8 kg doma
29.1.2015 16 kg u veta
7.7. 2015 u veta 15,85 kg
9.9. 2015 u veta 16,1 kg
15.9.2016 u veta 16,7 kg
15.4.2017 u veta 17,2 kg
15.9.2017 u veta 17,2 kg
8.11. doma 17,7 kg
24.10.2018 u veta 16,85kg
20.10.2020 u veta 15,7 kg


Na stránkách taťky Arona jsou fotky celého vrhu B, který jsem ještě neviděla. Jenom hádám, které štěňátko je naše Beebee. Všichni jsou krásní.
A na stránkách mamky Berrinky jsou nové fotky bratříčka Blistra - Barda. Už jako miminko se mi moc líbil a teď je z něho moc pěkně zbarvený dorostenec. Krásný pejsek.

pátek 22. ledna 2010

Krmení

Tak se mi zdá, že v posledních článcích je to spíše na vážnější notu. Dnes se chci zastavit u krmení. Právě jsem pročetla spousty příspěvků na choďáckém foru a moc moudrá nejsem. Od začátku krmím Pro Plan. Měla jsem dojem, že varianta puppy large - athletic podle složení i ceny, je to nejlepší, nebo řekněme hodně dobré, co Beebee mohu dát. Řešila jsem, jestli mám kupovat large breed, když jsme hraniční velikost, ale nakonec jsem se rozhodla takto. Přidávám různé věci, Beebee žere všechno. Dávku dávám nižší, protože odpoledne venku za odměnu toho spoliká dost. Nosila jsem tvaroh - ten se nehodí, protože se maže, ráda dávám kousky tvrdého sýra- musím koupit tučnější, aby nebyl tak slaný, ale stejně to s tou solí nechci přehánět, zkoušela jsem různé sušenky, aby nebyly kalorické- to ale pes musí moc kousat, teď se mi dostaly do ruky Puffins. Je to normální krmivo, složení dobré, jsou to nafouklé polštářky, tak se dobře koušou. Takže to teď nosím ven a někdy sýr. Nevím, ale teď se mi zdá, že srst byla lesklejší. Jde mi o to, že pokud Pro Plan není přesně to, jak se tváří, je škoda vyhazovat zbytečně peníze, když by stejná kvalita byla levněji, nebo za stejnou cenu lepší kvalita. Jak už jsem napsala, z toho, co uvádějí jako složení mi přišlo, že je tam vše, co by mělo, včetně ochrany kloubů. Proto mě překvapilo, že se o něm psalo někde s despektem /nemusel to být ale právě tento výrobek/.
Teď bych požádala o spolupráci čtenáře tohoto blogu, pokud nějací jsou. Napište, prosím pokud krmíte granulemi, jaké máte zkušenosti a co používáte jako odměnu při výcviku. Předem děkuji.

čtvrtek 21. ledna 2010

Cvičák

No, tak jsme podruhé navštívily cvičák. Byly jsme na cvičení pracovních psů, ale i tak tam kromě německých ovčáků byla taková menší směska. Mám dojem, že to asi nebude to pravé ořechové. Možná, že se to časem ještě všechno ukáže, ale jak jsem to viděla, asi by Beebee lépe seděli společenští psi. Problém je, že se jich tam schází hrozně moc najednou. Tak se zajdeme v neděli zase kouknout mezi pracovní a zkusíme chvilku poslušnost. Mezi psy je Beebee roztěkaná a ještě dlouho neudrží pozornost. Je to typický choďácký hračička, pro kus žvance by se přetrhla a dosud má přivolání téměř dokonalé. Na můj vkus je přístup k německým ovčákům o poznání tvrdší a také jim moc nevěřím, když je všechny pustí navolno. Při obranách jsem si říkala, že štěkat na povel bych ji naučit mohla, ale proč bych svého totálně neagresivního psa měla učit kousat? Nehledě na to, že když visí, tak se prý i dospělým psům ničí záda. Stala jsem se členem a budu mít klíč, tak tam asi v týdnu budeme chodit cvičit sami s Elvisem a a možná se ještě někdo přidá. Ono se to nějak vytříbí.
Tento týden jsme měnili všechna okna v domě za plast. Je to tu jako po bombardování a Beebee nemohla do domu ani na zahradu. Musela být víc zavřená, než jindy. Na vycházkách se vždy pěkně vylítala, tak jsme to docela zvládly. Teď už se to zase všechno vrací do původních kolejí.

neděle 10. ledna 2010

Vycházky

Na vycházky chodíme poctivě většinou dvakrát denně. Protože se letos povedlo, že skoro každý den začínám v práci později, většinou i teď v zimě chodíme ráno za světla, nebo se alespoň za světla vracíme. Naše ranní procházky do polí mám moc ráda, protože venku nikdo není a nemusím mít obavy, odkud vyběhne nějaký velký zlý pes nebo vyjdou lidé, kteří zase pochopení pro pejska vůbec nemají.
Odpoledne to je někdy trošku zmatek. Člověk musí být stále ve střehu, hlavně o víkendu, protože místa, kam chodíme jsou oblíbená i ostatními pejskaři, ale také cyklisty, čtyřkolkáři a teď v zimě i běžkaři. Copak Beebee, to je zlatíčko, ta se drží stále blízko a nikam neutíká.Ale dobrman Elvis, i když je opravdový dobrák, má rádius poněkud větší a musí být stále pod kontrolou, protože chvilička zaváhání znamená, že zmizí z dohledu. On se zase za moment vrátí, ale mohl by někomu způsobit infarkt, když by od někud najednou vyběhl.
Elvis šel teď v sobotu jako velký paša. Měl s sebou totiž pěknou dámskou společnost. Kromě Beebee ještě pětiměsíční výmarskou ohařku Ginu a její spolubydlící kokršpanělku Elsu a potom se k nám přidala čtyřměsíční erdelterierka Claris /je už vysoká jako Beebee, tohle jméno je opravdu moc pěkné pro fenku - tak třeba příště ve vrhu C by se mohlo hodit/.Tak to už byla slušná psí školka. Protože jsme měli klíče, šli jsme pejsky pustit na cvičák, aby se tam porozlédli a seznámili s prostředím. Tam se zase ukázalo, jaký je Elvis nebezpečný dobrman. Přišla tam dívka s moc pěkně vycvičeným pejskem. Byl to přerostlý jorkšír, oblečený v modré kombinéze. Elvis se ho pořád snažil očuchávat, ale jorkšír toho měl rychle dost a s hlastým štěkotem hnal před sebou prchajícího dobrmana přes celý cvičák. Byl to pohled pro bohy - prcek v kombinéze žene halamu.
Opět mě čekala nepříjemná záležitost. V rámci vážení jsem musela vlézt na váhu.... a to teď po Vánocích, brrrrr. Beebee má 18 kg, kolik to bylo dohromady raději neudávám.

neděle 3. ledna 2010

Beebee a kocour Myška II

Situace po čtyřech měsících Beebee u nás.
Zdá se, že Myška Beebee miluje a asi na ní i žárlí. Mělo by to být spíš opačně, protože Myška na rozdíl od Beebee může úplně všude a úplně všechno. Myška je velmi zvědavý a za Beebee tajně chodí, když může, tak se napije z její misky /a to jinak doma vůbec nepije, asi si potřebuje něco dokazovat/a tluče hlavou i tlapkami do šoupaček, i když ví, že Bíba je "doma". Beebee se dá dobře držet na uzdě, ale kdybych jí nechala, asi by ho obtěžovala víc, než je záhodno. On je to přece jen takový klidný, rozvážný pán a ona je poděs. Myška se o ní dokonce otírá a dnes, když BB viděla, jak její milovaný páníček drbe kocoura, plácla sebou na podlahu hned vedle něho a že jako chce taky hned podrbat.
Nedovedu přesně popsat v čem to vězí, ale připadá mi, že pes a kočka se úžasně doplňují. U každého z nich nacházím trošku něco jiného a dohromady to tvoří přesně ten správný celek.

pátek 1. ledna 2010

Silvestr

Tak už je to za námi. Člověk to všechno připravuje, nakupuje, vaří a peče a najednou se těch pár dnů přehoupne a už je tu nový rok. O půlnoci jsme šli za Beebee do sklepa. I když kolem to docela bouchalo, ve sklepě to naštěstí nebylo tak strašné. Beebee se normálních ran vůbec nebojí. Ani teď to nevypadalo, že by se bála, jenom byla samozřejmě vzhůru a strašně opravdu strašně ráda, že nás vidí. Hned nám cpala do rukou pískací gumové kuře, jako že se budeme přetahovat, a byla tak šťastná, že se do tlamy snažila nacpat najednou i kuře i tenisák. S tenisákem si po podlaze pinkala úplně stejně jako to dělá náš kocour Myška. Od toho to ale nemá, protože ten si před Beebee rozhodně s ničím nehraje. Ten za ní sice zvědavě chodí, ale když vzbudí její pozornost, snaží se být neviditelný.