Závody

Rozhodovala jsem se mezi dvěma akcemi o víkendu v květnu. O sranda závodu na Karlštejně jsem dokonce psala přátelům a tak nějak jsem s ním počítala, protože tam bylo minule moc pěkně. Nakonec jsem se rozhodla jinak. Přihlásila jsem nás na první neoficiální agility závody v Jirkově. Přispěly k tomu jedny shlédnuté fotografie. Na našich agi stránkách byly zveřejněny fotky ze závodů v Žebráku. Bylo na nich vidět, jaká tam byla příjemná pohoda a jak kamarádi z cvičáku začínají být prima sehraná parta. A tak se to stalo- abych snad u něčeho nechyběla, ještě ten večer, co zveřejnili fotky, jsem posílala přihlášku.
Dvě akce za víkend opravdu nezvládnu, i když je to zábava. Budu doufat, že Karlštejn něco pěkného zorganizuje na podzim a že budu mít důvod se tam zase zajet podívat.

Na jezdeckých závodech

Vyrazily jsme už po poledni, abychom ještě stihly něco shlédnout ze závodů, které pořádala naše domovská stáj ve Slabcích. Hlavním cílem bylo okoukat Beebee mezi koňmi. Bíbiš byla spíš zvědavá a trošku vyjevená, no prostě, ani se jí nějak nenapadlo štěkat. To bylo moc dobře. Akorát pořád někam táhla a chtěla něco očuchávat. Moc dlouho jsme se nezdržely, protože tam nebylo kouska stínu a raději jsme vyrazily k potůčku projít náš koňský okruh. Pěšky se to zdálo nějaké delší. Tak se Bíbík ve stínu lesa vyčvachtala v jednom z mnoha potůčků, poseděly jsme na louce, vyfotily všechno, co kvete a okruhem se zase vrátily na jezdeckou louku, kde zrovna vrcholily westernové soutěže.Všechny fotografie jsou ve fotogalerii.

Teď jsem koukala na loňské příspěvky. 24.4. byl v sobotu svod v Bráníku a z toho je spousta krásných fotek. Beebee měla krásný kožich a vypadala jako kulička. Její první velké línání přišlo až v listopadu a vypadala jako chůdě podvýživené. Tedˇuž je skoro bez podsady a doufám, že se to brzy zlepší, protože stará srst není tak hezká, jak byla, je bez lesku.

Těžko na cvičišti...II

Situace se obrátila, při nácviku agility v pauzách mezi házením míčků a talířů cvičíme pro zklidnění poslušnost neb na agiliťáckém tréninku je Biboš jako motorová myš s nevyčerpatelným temperamentem. Při nošení míčku jen tak mimochodem, s míčkem v hubě udělá áčko, lávku, nebo si projde houpačku. Nejhorší na tom všem je čekání, než na ní dojde řada. Zatímco já funím pořád stejně a střídavě mě píchá v kotníku a v druhém kotníku, Bíboš se prý stále zlepšuje, takže je více a více vidět, jak jí to kazím. No, ona mi zase kazí občas poslušnost - tak jsme si kvit. Dnes na tréninku fotila naše pokusy naše agiliťácká šéfová. (Doufám, Romanko, že dáš fotky na stránky co nejdříve. Vlastně, já vím, že ano-).)

Těžko na cvičišti...

Pro rozptýlení při poslušnosti si cvičně střihneme slalomek nebo houpačku, ale nejlepší je stejně míček.

Fotky z dnešní procházky

Zbytek fotek je ve fotogalerii.

Klubová liga

Dnes opět probíhala klubová liga. Šly jsme jen na poslušnost a agility. Aport stále nejde, ale ostatní věci se trošku zlepšily. Stále je problém, aby udržela soustředit pozornost na mě. Když jsme samy na cvičáku a s míčkem , to je jiná, ale takhle... Udělaly jsme to na 50 bodů, což je docela pěkné. Za ten aport bylo bohužel jen 5 a je riziko, pokud se to za tento měsíc nenaučíme, že to slečna vyplivne ode mne tak daleko, že nám ho nebudou počítat. U přivolání všechno hezké, ale pak si k noze sedla křivě, skoro za mne. Nevím, co ji to napadlo, nikdy to neudělala. 7 bodů jsme dostaly za ovladatelnost, protože slečna vytáčela větší oblouky, než zdrávo a trošku spěchala. Jak už jsem psala, potřebovala bych se na place producírovat chvilku před zkouškou, protože Bíba, vždycky jak vyjde na cvičák, tak hrozně spěchá a uklidní se u nohy až po chvilce. Ale jinak jsem byla spokojená- vím, co cvičit a odpoledně bylo bezva užité. Šly jsme potom ještě na procházku a ve 4 hodiny jsme nastoupily na agility. Ve výšce L jsme měly jen jednu soupeřku- ovčandu Viky. Dnes se nám dařilo a v obou rozbězích jsme jí utekly -).