Boj s klíšťaty

Další téma do pranice. Doufám, že se ozvete a poradíte a podělíte se o své zkušenosti. Duben za dveřmi a bude potřeba řešit ochranu proti klíšťatům. Napište, prosím, s čím máte jaké zkušenosti. Na podzim jsem měla spot ProMerisDuo. Nakonec k aplikaci nějak nedošlo a stále ho mám ještě doma. Zdá se mi, že protože se pes bude asi rád namáčet, lepší by možná byl obojek. Má ale tak hustou srst, že ani nevím, jestli bude v kontaktu s kůží. Líbil se mi obojek Bio Band Plus od Beapharu. Je přírodní, ale nikde jsem nenašla, jestli funguje. Killtix mi zase připadá dost silný. Takže ještě připadá v úvahu obojek Scalibor. Máme také ještě kocoura. Ne, že by se nějak zvlášť muchlovali, ale přece jen do kontaktu přijdou, tak bych nechtěla, aby to kocourovi nějak vadilo. To jsou dilemata, co? A to teď doufám, že mi pomůžete svou radou se dobře rozhodnout.

Chodská známost

Potkaly jsme na cvičáku prvního chodského psa v Bíbinčině životě. Je to čtyřletá fenka Brenda od Strážné skály a jezdí s paničkou z Městečka u Křivoklátu trénovat agility. Chovná není, protože má nemocnou slinivku, ale má doma ještě jednu chodskou kamarádku. Mám ještě jeden chodský přírůstek. Místo hovavarda si známí pořídili fenečku choďáčka. Je jí dva a půl měsíce a je od pana Oliveriuse z Kladna, takže od Motyčínské skály. Mám hroznou radost, že se ta choďácká smečka pomaličku rozrůstá.

Beebee a auto

Naše cesta do Slabec zanechala v Beebee hluboký dojem, čehož bych si normálně nevšimla, kdyby najednou nezačala nastupovat do aut. Šly jsme z vycházky a na kopci na samotě přijela právě dcera majitelů autem domů. Známe se, protože jí učím, ale Beebee ji viděla poprvé. To jí ovšem nevadilo, běžela k ní a začala se kolem ní motat. Na zavolání Beebee pěkně přiběhla zpět, ale protože se kolem auta dělo něco moc zajímavého /byly otevřené oboje dveře na straně od nás a vyndaval se nákup/, Beebee to odběhla zkouknout. Pak už to byl jen mžik, Beebee přes sedadlo řidiče vlezla na sedadlo spolujezdce a spokojeně tam zaparkovala : "Kde jste všichni? Nasedat a jedem na výlet." Doběhla jsem s velkou omluvou a Bíbu vytáhla ven. Naštěstí vůbec nic nezmazala, což byl neuvěřitelný zázrak, protože pár minut před tím si hrála na bahňáka v loužích./Teplota stoupla nad nulu, začíná nám být vedro./
Říkala jsem si: "Počkej, mrško, já si tě ohlídám." No, nepovedlo se hned další den jen o kousek dál. Pán má naštěstí také pejsky, takže Bíba za volantem jeho Favorita, mu nevadila a měl z toho srandu. A až bude příště nějaké zaparkované, otevřené auto v dohledu, mrška musí na vodítko.

Odpolední vycházka

Dnes ještě jeden záznam. Na vycházce jsme se tentokrát potkali najednou skoro se všemi lidmi, které jindy potkáváme různě postupně. Bylo to tím, že svítilo sluníčko, tak nás to všechny vytáhlo slunit se na louku. Beebee bude dnes určitě spát jako špalek. A protože jsem dnes měla i foťák, přikládám fota kamarádů. /ohařka Gina, kokřice Elsa, kříženka Tery, novofoundlanďačka Belinda a všechny střeží náš nejčastější doprovod dobrman Elvis/

Beebee 7.3.2010 na zahradě

Veterinář

Dnes jsme zase absolvovaly čekání u veterináře. Nebyly jsme objednány, tak jsme tam strávily asi hodinu a půl. Na to, jak to bylo dlouho, byla Beebee opravdu hodná. Asi dva lidé se ptali, co je to za rasu a jeden pán se ptal, čím krmíme, že má tak krásnou srst. Prý na cvičák chodili dva choďáci, ale takhle chlupatí nebyli.
Přešli jsme na Firstmate, ale je to teprve chvilku, i z Pro planu měla srst pěknou. Hlavně si myslím, že je krásně chlupatá po mamince a po tatínkovi.
Doktor se opět divil, že když na ní sáhne, že se po něm neožene. Nevím, jaké choďáky to ošetřoval, ale evidentně má špatné zkušenosti. Tak jsem mu vysvětlila, že Beebee už je velká holka a ruce neokusuje, ale olizuje a že všichni její příbuzní jsou také slušně vychovaní a veterináře neokusují. Tak řekl, že je určitě z nějakého klidného a vyrovnaného chovu. To má určitě pravdu, ale já si spíš myslím, že měl opravdu smůlu na psy. Nikde jsem nečetla, že by choďáci byli nějací více chňapaví, když je něco bolí, než ostatní psi.
Jo a taky jsem chtěla napsat, že poslední týden pozoruji, že máme doma asi psí puberťačku. Začíná být nespolehlivá v povelech. Najednou se začuchá, zahledí, zamyslí nebo někam rozběhne a velmi přemýšlí, jestli má povel splnit nebo by vlastně ani nemusela. Honzu včera venku neposlouchala prý skoro vůbec. Jako že má svoji vlastní hlavu --ha,ha to se nám to vrací jako bumerang, co mi to jen připomíná.