Hledání Frídy

Včera na chodské vycházce nám utekla bíglice Frída. Čekaly jsme na ni, její panička potom ještě v deset večer projížděla autem po lese a nakonec jí na místě útěku nechali boudičku a deku. Na rozdíl od Rakovníka, na Louštíně bylo plnu sněhu.
Po návratu domů jsem kontaktovala naše agiliti kamarády a začala akce na mnoha frontách. Romanka vyrobila plakát na facebook a vyzvala zájemce ke skupinovému hledání. Všechno, co mělo kola se dostavilo v osm ráno na parkoviště u Šamotky. Bylo nás tolik, že jsme mohli vytvořit několik skupin, které šly na Louštín ze všech stran a ještě jedna skupina s plakáty objížděla přilehlé vesnice.V průběhu hledání ještě volali další kamarádi, jestli nepotřebujeme pomoc. Sešli jsme se na kopci a byli jsme smutní. Počasí bylo nádherné, sníh jen jiskřil, ale po Frídě ani vidu ani slechu.Už jsme šly z kopce dolů k autu, když volali přátelé z Lužné, kteří s námi hledali, že mají informaci o bíglici v Krušovicích. Včera večer přišla v Krušovicích k jedné rodině fenka bígla a že jako u nich bude bydlet. Všichni jsme byli moc rádi a hromadně jeli do Krušovic pro Frídu. Naštěstí to byla ona, takže poslední den roku 2011 skončil happy endem, což možná bude mít ještě dohru na zítřejším novoročním agility tréninku.

Výlet s chodským psem

Temný Onyx, tedy Jana Křížová obeslala majitele chodského psa v našem okolí a naplánovala vycházku z Lužné nádraží. Místo je vybrané moc dobře, protože se tam dobře parkuje a také se tam dá dojet vlakem. Sešlo pět chodských psů a to je na tuto oblast docela hodně. Ještě jsem obesílala dva majitele choďáků, ale neozvali se. Kromě chodského psa naši skupinu tvořili ještě 3 špicové, jeden kříženec, jedna boxerka a jedna bíglice.Skoro pod Louštínem se nám zaběhla bíglice Frída. Poslaly jsme skupinu samotnou a čekaly jsme na Frýdu. Dlouho jí bylo z okolí slyšet, ale přivolat se nedala. Musely jsme se vrátit k autu a majitelka Frýdy se ji vydala znovu hledat autem. Doufám, že všechno dobře dopadne a Frýda se zdravá vrátí. Obeslali jsme všechny známé, aby obeslali svoje známé, aby se našla, pokud vyběhne někde z lesa. Děláme si starosti, protože zrovna dnes napadl sníh.
Tahle oblast za Lužnou je moc krásná a určitě by tam šlo udělat ještě spousta pěkných výletů. Tak máme alespoň co plánovat, až bude teplo.

Vánoční svátky

Máme po Vánocích. Dlouho se to připravuje a pak jeden hezký večer a je to za námi. Ještě, že k tomu taky patří určitý počet dnů volna. Hned 25. jsme si ráno zaběhaly agility a další trénink připadá na 1.1.2012. Začínáme v 10 a ne v devět jako obvykle, tak snad se stihnu vzbudit. Dny bujarých oslav už jsou dávno pryč, tak počítám i s čistou hlavou. Ještě by to chtělo nějakou pěknou procházku. Už se nám vrátí Frida, tak určitě něco vymyslíme.

Vánoce se blíží

Nemám pořádnou zimní fotku a nemám pořádný program a vědomosti k vytvoření nějakého kvalitnějšího přání. Tak alespoň toto v malování. Snaha byla. Všem krásné Vánoce a hodně zdraví.

Výlet s chodským psem

Moc se mi zalíbila myšlenka zúčastnit se předvánočního výletu s chodským psem. Místo bylo totiž příjemně dostupné. Bubovické vodopády, odchod z Karlštejna. K mé veliké radosti se k nám ještě rozhodla přidat kamarádka s bíglicí Frídou. Plán byl vyjet v 9:00 vlakem do Berouna, po hodině jízdy přestoupit na vlak do Karlštejna. Nakonec jsme se ocitly v časové tísni, tak jsme vyrazily autem do Berouna, tam jsme nasedly na vlak a dojely do Karlštejna.

Skupina, kterou řídila hlavní organizátorka akce Jitka, už čekala před nádražím na poslední opozdilce. Každý páníček dostal na cestu řízek s chlebem, protože jedna členka skupiny vzala vážně legrácky na facebooku o hlavním provianťákovi a doma napekla pro celou bandu. Tímto jí my i naše pejsky mooc děkujeme za dobrou svačinku.

Cesta začala deštěm a také ztrátou prvních členů skupiny, kteří přešli odbočku. Za chvilku se situaci podařilo díky mobilování napravit a skupina, která měla přes 20 psů, nejen chodských , se zase spojila. Nepřehlédnutelnými členy skupiny byli dva příslušníci druhu barzoj, kteří byli slušně vychovaní, velcí a elegantní.

Ne vždy se šlo úplně dobře, místy byla trasa dost náročná - několikrát se lezlo do kopce, lezlo se po kamenech a skalkách a místy bylo ošklivé klouzavé bahno. Tak v polovině trasy vykouklo sluníčko, ale i tak jsme moc dlouho neodpočívaly, protože jsme byly rozehřáté po výstupech do kopců a za chvilku bez pohybu nám začala být zima. Na poslední zastávce se objevila uprostřed lesa paní s belgickým ovčákem, která se mi zdála nějaká povědomá. Na otázku, jestli není ten velký pes barzoj, dostala od jeho majitelky dotaz :" A vy jste Tereza Boučková?" A byla-).

Seběhly jsme kopec do Berouna a před nádražím jsme se rozloučily se skupinou, která pokračovala vlakem do Karlštejna, nebo dál na Prahu. My jsme hoply do auta a vyrazily domů. Po příjezdu jsem koukla na hodiny bylo 16:15.

Díky Jitce se sešla bezva parta lidí s bezproblémovými psy a bylo to moc fajn.

https://picasaweb.google.com/ivana.brabcova/10Prosince2011

Klouzavá

Po více jak dvou letech chození a běhání po plovoucí podlaze, začala Beebee klouzat. Vždy jí to trošku klouzalo, ale včera jí zadní nohy podjely pořádně a ona spadla několikrát na čumák. Dopadlo to tak, že vytuhla, tím hrabala přes drápy a o to víc jí to klouzalo. Najednou nebyla schopná ani stát, nohy se jí rozjížděly jak na ledu. Byla z toho tedy pěkně paf a já taky. Nechala jsem ji běhat dokola po koberci, abych viděla, že je v pořádku a opravdu za sebou netahá zadní nohy. Dnes jsem položila koberečky a doufám, že jen dočasně. Beebee po nich chodí jak po tenkém ledě a když nemusí, tak tam neleze a to bylo před tím tolik klouzání za kocourem.