SOS Louny

Poslední naše květnové závody. Vstupné do Loun bylo symbolických 70 Kč a hlavně granulky a věci pro psy a kočky z útulků. Pomoc určitě docela významná, protože běhalo kolem 60 pejsků. Tyto závody se prý konaly letos po čtvrté. My jsme tedy vloni závodily v začátečnících a letos už v pokročilých. Pan rozhodčí Rybář postavil příjemný parkur, který se dal zapamatovat a řekla bych- odpovídal asi úrovni A1-  proto se dal zapamatovat.Takže to bylo všechno hlavně o rychlosti. Jumping jsme uběhly s jednou chybou, protože Bíbí vypadla ze slalomu. Byly jsme 15. z 19. Agility se povedlo zaběhnout čistě, takže rozhodoval čas a byly jsme 6. Bíbí běžela radostně, zvesela a s chutí. S takovou chutí, že dvakrát nepočkala na startu -  máme co cvičit. Určitě by zvládla víc věcí běžet samostatně, nebo na vyslání, ale při závodu mám tendenci se jistit a dost toho běhám s ní- to se samozřejmě projeví na čase. Na jiné lávce než na naší je Beebee více než opatrná a jakmile začne lávka pružit, je Bíbí schopná se po ní plazit skoro po břiše. Lávka v Lounech je skoro stejná, tak po ní přeběhla skoro jako po té rakovnické.
Počasí bylo nádherné, bylo slunečno, ale nebylo úplné vedro. Organizátorům to rychle šlo od ruky, takže jsme už před třetí hodinou odpoledne byly doma.

Rakovnické hopsání

Po dlouhé době příprav proběhl včera druhý ročník rakovnického hopsání. V pořadí již třetí závody, které jsme připravili. Hlavní, lví podíl na přípravě měla naše "ředitelka" Romanka, která měla promyšlené snad úplně všechno. Také to organizačně výborně zvládla a s pomocí všech členů, proběhly závody snad ke spokojenosti všech účastníků. Velmi dobře zásobená kantýna a pěkné ceny sklidily pochvalu. Počasí se také nakonec umoudřilo, nepršelo a chladno pejskům spíš svědčilo.
Co se mě týče, v poledne jsem měla fakt krizi. Vstávala jsem po páté a ta dopolední zima byla pro mě dost nepříjemná. V poledne se mi zdálo o horké vaně a teplé posteli. Naštěstí se udělalo tepleji a krize přešla. Taky jsme nic tentokrát nevyběhly, protože jsme se v obou bězích diskvalifikovaly. Pro mě je znát, že pokročilý parkur je těžší a já mám problém si ho zapamatovat- jediná věc, kterou řeším je potom, kam běžet.Tentokrát jsem si ho pamatovala dobře a stejně, když pes vyběhl z tunelu, najednou jsem zazmatkovala a poslala ji na jinou skočku. Prostě, chtělo by to chladnější hlavu a větší rozvahu./Ale tu já nemám ani mimo parkur, tak to bude se mnou těžké./
 Jinak první běh Beebee běžela i rychle i pozorně, takže jsem jí to opravdu já zkazila asi 3 skočky před cílem. Jestli podvědomě ztrácím soustředění, jak se blížím ke konci? Druhý běh tedy svým nadšením zkazila Bíba. /Jasně, že zase já- měla jsem holt běžet na druhou ruku/ Fakt jsem netušila, že na áčko se bude hrnout tak vehementně, že moje řvaní "ke mně" ji nezastaví. Ještě byl na trati jeden chyták a z toho taky nešla odvolat - trošku do toho vlítla jak neřízená střela. Prostě o co já byla v druhém běhu klidnější, o to můj pes byl  nadšenější si to všechno přeskákat.
http://momonka1.rajce.idnes.cz/II._Rakovnicke_hopsani

Agility Beroun

Konečně pořádná společná akce.Vyrazili jsme do Berouna a i s podporou rodinných příslušníků nás bylo, myslím 12. Psů závodilo 10. Jedinou nevýhodou berounského cvičáku je, že je trochu do kopce. Jinak prostředí bezvadné. Velký prostor, obklopený vysokými stromy a elektřina na místě. Za cvičákem krásná příroda na venčení a procházky, ze cvičáku perfektní výhled na Beroun a protější kopce. Počasí pěkné, jen odpoledne se zdálo, že nás chytí bouřka, ale po několika zahřměních a krátkém dešti, se stáhla nad řeku.


Vzhledem k mým sice skromným pokusům na oficiálních závodech, ale přece jen pokusům, jsem se musela přihlásit do závodníků. První běh se moc nepovedl, protože jsem nějak předpokládala, že je nás víc a byla jsem zaskočená, že jdu na řadu. Bylo to celé takové rozhozené a vynechala jsem skočku. Druhý běh už jsem hlídala, ale stejně už na startu to bylo takové divné, protože Beebee se tam před startem hrozně začuchávala a taky vyběhla moc rychle a oběhla mě ze špatné strany. Pak jsem se chytla, ale v půlce jsem zase já měla krátké zaváhání u jedné skočky. Moment mi trvalo se zorientovat. Chybu jsme bohužel udělaly na poslední skočce. Vůbec mě nenapadlo, že když je skočka vyosená, že jí pes mine. Nezkušenost na těchto závodních parkurech se projevuje jednak tím, že mám problém si bezpečně zapamatovat složitější části a hlavně tím, že neumím správně zareagovat, když nastane nějaký problém. Místo, abych se uklidnila, tak bez rozmyslu všechno řeším honem a je to horší než lepší. Jinak Beebee na parkurech fungovala pěkně a běžela docela i rychle a hlavně nechala se uvolat, což jsem vzhledem ke svému blbému navádění potřebovala využít dost často.
Zbytek skupiny byl úspěšný. Přivezli jsme  1. místo v S závodnících, 1.místo v M pokročilých a 2 místo v M začátečnících.
http://momonka1.rajce.idnes.cz/2._Berounske_neoficialni_zavody/