Koupání

Dnes jsme se zase byli koupat v rybníku. Hned jak jsme vylezli z auta, čekalo nás překvápko. Po cestě proti nám šel choďák s paničkou. Hned jsem se začala vyptávat, protože to není u nás časté setkání. Zase jsem ale nechtěla být moc vlezlá, takže informace mám jen částečné. Paní bydlí v Praze a u nás v Přílepích mají chalupu. Pokud se nepletu, tak pejsek se jmenuje Aron, jsou mu čtyři roky a není chovný, protože mu nenarostly dva zoubky. Paní bydlí v Praze někde blízko části Šeberov a pejsek je z nějaké chovné stanice směrem z Prahy na Benešov. Paní nebyla moc konkrétní a mně bylo hloupé vyzvídat podrobněji, i když mě to samozřejmě zajímá. Pes byl pěkný, dobře zbarvený, spíše drobnější.
Beebee zase pobíhala ve vodě podél břehu a na centimetry přesně si hlídala hloubku, aby neporušila svoji pomyslnou hranici. Tak jsme se nakonec rozhodli a poponesli jsme ji do hlouky. Krásně doplavala ke břehu. Ne, že by se tam od té chvíle nadšeně drala sama, ale žádná scéna nebyla a do vody lezla dál. Tak až jí dojde, že to umí, snad už začne plavat sama od sebe.

Návštěva

Beebee už běhá jako srnka, našlapuje normálně. Chvilku jsme byly u rybníka, tak běhala do vody za míčkem. Stále si hlídá, aby šla jen tam, kde stačí. Alespoň už skáče do vody bez váhání.
Pracovně přijela návštěva se dvěma malými dětmi. Jednomu bylo asi dva roky a jeho bráškovi šest. Šla jsem se podívat na zahradu, proč Beebee tak zběsile štěká, protože to normálně nedělá a on jeden z kluků přišel okukovat výběh. Určitě se musela bát, protože oba kluci byli tmaví černoušci a to Bíba ještě neviděla. Nemohla jsem ji vůbec uklidnit, pak jsme jí spolu přes plot do výběhu dávali pamlsky a už to bylo dobré. Chlapec se ale bál podat jí pamlsek, když nebyla za plotem, tak jsem ho odvedla. Za chvíli zase štěkot, tak kouknu z okna a kluk běhá psovi před plotem a křičí a straší ho. Dostal vynadáno a vysvětleno co a proč se smí a nesmí. Byl to jen malý kluk, ale stejně je tenhle "posránkovský "/pardon neumím to jinak nazvat/přístup zajímavý.

V lese

Opět bylo to hrozné horko. Beebee má na zahradě vaničku s vodou, které se ale obloukem vyhne a postaví se do ní, jen když ji hodně přesvěčuji. Pro míček do bazénku skočí, ale žádné radostné cachtání se nekoná. Až po sedmé hodině jsme vyrazili do lesa, ale bylo tam stále dost horko. Beebee si asi něco píchla do tlapky. Protože se jí nikdy nic podobného nestalo, byla dost ve stresu, lehla si a nechtěla se hnout. Po prohlídce tlapky jsem nic nenašla, buď to vypadlo a nebo je to hluboko. Po delší době šel s námi také můj muž, tak si tu procházku hned hezky užil. Chvíli Beebee nesl on, chvíli já. Pak jsem rozhodla, že to znovu zkusíme rozchodit. Beebee se naučila nožku odlehčovat a šla sama. Postupně se zdálo, že už skoro nekulhá. Došli jsme až domů, nožku jsem umyla, ale stejně tam nic nevidím i když mi jí Beebee stále s velmi trpícím výrazem podává. Tak doufám, že z toho nic nebude a zítra už to bude lepší.

Agility

Dnes večer jsme se zúčastnily prvního opravdového tréninku agility a moc se nám tam líbilo. Párkrát jsme před tím zkusily tunel, nebo něco skočit. Dnes jsme poprvé běhaly takové lehké "štěněcí " dráhy. Beebee to běhala, jako by to cvičila už dávno. A kdybych se jí tam občas mezi překážkami nepletla já, běhala by ještě lépe. Určitě nás to obě bude bavit a příští čtvrtek půjdeme zase.