Nejdřív jsme přišly ve 2 v tom vedru na stopy a nikdo tam nebyl. Všichni dorazily až kolem třetí. Stopa nám moc nešla, už jsme to dlouho nedělaly a Beebee z ní pořád někam scházela. Poslušnost jsme ukončily na odložení, protože než k němu došlo, přišlo mi, že strašně dlouho čekáma na slunci. Beebee si ani nechtěla lehnout na rozpálenou trávu, a když se znovu zvedla, po mém odchodu, rozhodla jsem nic netrestat a prostě to ukončit. Před tím neudělala volno, tak byl s dvěma nulami součet hrozných asi 36. Po celou dobu bylo vidět, že jí vedro prostě zmáhá a špatně se soustředí. Nechápu, jak mohl chodský pes pracovat v Turecku po zemětřesení. Myslela jsem, že agility zrušíme, že nás bylo málo, ale nakonec jen kvůli agility přijeli ještě dva psi. Trochu se k večeru ochladilo, tak jsme to postavili. První běh byl výborný a Beebee ani nevletěla do tunelu, krásně obíhala skočky tak, jak měla, reagovala na vyslání do tunelu, slalom- paráda. Prostě super docela těžká dráha a bez chyby.
Za to ten druhý. Nevím, co se změnilo- skočka tam i zpět, ve slalomu vynechala, do tunelu nechtěla / fakt nepamatuji, že by někdy nechtěla do tunelu/. Na míčky, to ale není unavená nikdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat