Dnes jsme zase absolvovaly čekání u veterináře. Nebyly jsme objednány, tak jsme tam strávily asi hodinu a půl. Na to, jak to bylo dlouho, byla Beebee opravdu hodná. Asi dva lidé se ptali, co je to za rasu a jeden pán se ptal, čím krmíme, že má tak krásnou srst. Prý na cvičák chodili dva choďáci, ale takhle chlupatí nebyli.
Přešli jsme na Firstmate, ale je to teprve chvilku, i z Pro planu měla srst pěknou. Hlavně si myslím, že je krásně chlupatá po mamince a po tatínkovi.
Doktor se opět divil, že když na ní sáhne, že se po něm neožene. Nevím, jaké choďáky to ošetřoval, ale evidentně má špatné zkušenosti. Tak jsem mu vysvětlila, že Beebee už je velká holka a ruce neokusuje, ale olizuje a že všichni její příbuzní jsou také slušně vychovaní a veterináře neokusují. Tak řekl, že je určitě z nějakého klidného a vyrovnaného chovu. To má určitě pravdu, ale já si spíš myslím, že měl opravdu smůlu na psy. Nikde jsem nečetla, že by choďáci byli nějací více chňapaví, když je něco bolí, než ostatní psi.
Jo a taky jsem chtěla napsat, že poslední týden pozoruji, že máme doma asi psí puberťačku. Začíná být nespolehlivá v povelech. Najednou se začuchá, zahledí, zamyslí nebo někam rozběhne a velmi přemýšlí, jestli má povel splnit nebo by vlastně ani nemusela. Honzu včera venku neposlouchala prý skoro vůbec. Jako že má svoji vlastní hlavu --ha,ha to se nám to vrací jako bumerang, co mi to jen připomíná.
Žádné komentáře:
Okomentovat