Výlet na Skřivaň a Tyterský potok

Tak tohle ta osudná kláda.

Nedělní slunečné odpoledne láká k výletu, ale kluci společně dokončují nějakou práci, tak jsou doma. Řekla jsem si , že s Beebee někam vyrazíme autem, protože do okolí se dost nachodíme v týdnu. Okolí Rakovníka je opravdu krásné skoro na všechny strany, k Berounce je to necelých 20km. Váhala jsem mezi Týřovicemi s cestou podél řeky do Skryj, nebo Tyterským potokem, podél kterého se dá dojít až k řece.

Nakonec zvítězil potok, takže jsme s Bibčou nechaly auto v malebné vesničce Skřivaň a po loukách a lesem jsme sešly k Tyterskému potoku, kde vede žlutá turistická značka. Potok se klikatí krásným údolím, kterých je kolem Berounky více /například údolí Javornice je také krásné/. Každou chviličku nás čekal nějaký brod. Beebee s tím neměla problém, ale já ano, protože jen přes některé jsou klády jako lávka a protože je stále dost vody, někde to byl pro mě opravdu sportovní výkon dostat se na druhý břeh suchou nohou. Nakonec se nám to ale stejně pěkně zkomplikovalo.

Přecházela jsem po takovém delším padlém stromě a těsně u druhého břehu jsem najednou zjistila, že Bíbí balancuje za mnou /před tím vždy počkala na břehu a já jí našla brod, aby přeběhla/ Přešla to opravdu bravurně, ale jak jsem se zastavila , ujely jí přední nohy a po hlavě zahučela pod vodu. Zadníma zůstala na kládě a předníma nedosáhla na dno, tak měla hlavu pod vodou. Já jsem po ní hrábla, ale protože jsem také ještě stála na kládě, pěkně jsem se v tom potoce zmáčela. Ještě že tam nebylo nikde ani živáčka, to byl pohled pro bohy. Bíbí přední půlku těla mokrá jako myš a já pravá půla těla také. Naštěstí jsem nepotopila foťák, mobil a doklady. Na Bíbí to žádné stresy nezanechalo, ta běhala potoky dál, ale já si pořád říkala, jak se tou vesnicí proplížím k autu. Fakt jsme byly bezva dvojka. Sluníčko ale krásně svítilo, tak kalhoty skoro uschly a než jsme došly k autu, tak už jsme obě vypadaly téměř suše / alespoň si to myslím/

Jinak vycházka nádherná, nikde lidi, příroda se probouzí, ale z časových důvodů jsme se musely vrátit ještě před ústím potoka do řeky. K Rozvědčíku nám už chyběl jen kousek.

Tak choďáčtí kamarádi, až nás přijedete navštívit, tohle je typ na výlet.