neděle 8. srpna 2010

Soběšín 1


Pořád jsem psala, že nemám co psát, teď, co jsme se vrátily ze Soběšína je těch informací tolik, že se mi do psaní ani nějak nechce. Asi bych to potřebovala ještě nechat odležet, jen se bojím, abych to neodležela tak dokonale, že to zapomenu.
Jela jsem sama s Beebee a chtěla bych tu poděkovat všem choďáckým lidičkám, se kterými jsem se mohla bavit. Jsem totiž osoba velmi ukecaná, pro kterou mlčet znamená téměř psychické týrání a než jsem se seznámila, cítila jsem se dost opuštěně. Naštěstí to netrvalo odlouho a prožily jsme s Beebee zajímavý pobyt, který byl pro nás obě moc přínosný./např. panička si v noci užívala, jak je to bezva, když se může zahřívat kožíškem přitisknutého psíčka/
Pátek
Přijela jsem první ze všech a ještě než mne ubytovali, manžel musel odjet. Tak jsem na třikrát přetahala naší výbavu přes celý kemp a to ještě s Beebee na vodítku na ruce. Pobyt začínal večeří, do které bylo daleko, tak jsem se po zabydlení rozhodla hledat hospodu s jídlem. Byl to moc pěkný výlet, poznala jsem blízké okolí, dobře se najedla v Kácově a ušly jsme s Beebee asi 12km. Nevím, která z nás byla více utahaná, ale usnula jsem asi v 9:30 při poslouchání Toulek českou minulostí z mobilu. To Beebee ještě spala na podlaze na dece.

Žádné komentáře:

Okomentovat