Karlštejn

Podruhé a nezklamalo. Připravené soutěže začaly v deset a vydržely s přestávkou na gulášek asi do tří. Disciplíny byly zapeklité. První úkol nám šel moc dobře, protože to byla agility dráha. Pravda, navádění psa se trošku komplikovalo faktem, že panička musela mít při běhu v puse párek, ale Bíbí správně dekódovala povely a běžela opravdu pěkně a rychle.

Druhý úkol byl pro nás už předem nesplnitelný. Poté, co jsme našlapaly značné množství nášlapů na stopy, přinést aport ze čtverce plného poházených piškotů... Dopadlo to podle očekávání, Bíbí nejdříve vzorně vyluxovala a pak donesla vzorně aport.

Jízdu v kolečku jsme udělaly trošku hůř než vloni. Bíbí dvakrát kolečko opustila, než se konečně dobře usadila a mnou dotlačena dokodrcala do cíle.

Před obědem si pořadatelé řekli, že je potřeba, aby se nejdříve napapali pejsci a tak zařadili aport buřta. Aportík dopadl o poznání lépe než vloni. Bíbí ušla ke mně asi čtyři kroky, než se definitivně zapíchla a nacpala se buřtem. Takže, přesněji řečeno, bylo to o čtyři kroky lepší než vloni.

Po Nadině gulášku závody pokračovaly, oblékací disciplínou. Zkušené matky byly ve výhodě a šikovně zvládly nasazení 4 malých ponožek na nožky svých chlupatých kamarádů. Příště určitě budeme muset jít krokem, protože následný běh zvládli všichni bezvadně a pejsci si ani nestihli uvědomit, že na ponožky vlastně nechtějí šlapat. Při pomalé chůzi by to určitě bylo větší divadlo. Soudě podle Bíby.

Odložení jsme zvládly výborně. Možná, kdyby místo většího míče, který jsem musela smetákem dopravit přes asi deseti metrovou vzdálenost, byl tenisák, bylo by to s odložením mnohem horší.

Poslední disciplína byly cviky na povel pro pána a zvlášť pro psa. To se to velí "sedni", když je páníček na všech čtyřech. To asi ještě žádný pes nezažil. Taky si skoro všichni místo sezení oddaně lehali vedle klečícího pána.

Než se spočítaly body snažily jsme se předvést, co umíme. Arlinka dělala frisbee, Berrinka cviky z dogdancingu. Tak jsme také zkusily, co děláme doma pro radost. Nějaká kolečka, slalom, couvání, štěkání... docela to šlo.

Celkově jsme získaly 4. místo za Arlin, Berry a Blackem. Také jsme získaly diplom za druhého nejsympatičtějšího psa, z toho mám opravdu velikou radost. Dostaly jsme pěkné ceny a diplomy a po třetí hodině jsme drandily domů. Podle map je to 51km, ale jsou tam samé kopce a zatáčky, tak jsem to jela asi 1 hodinu 10min.