Agility Zwoenitz

První den našeho agilitího zájezdu do bývalého NDR je za námi. Zážitek to byl velmi příjemný. Prostředí je velmi pěkné. Cvičák je v lese, vlastně ještě v Krušných horách, má veškeré zázemí a kolem teče potůček. Německé oficiální závody vypadají vlastně jako zkoušky, protože se běhá agility 1,2,3 a jumping 1,2,3 a potom ještě soutěžili veteráni. Do výkonnostního průkazu se zapisuje jen agility. To jsme byly 5. z 25, takže sice hezký výkon, ale VD neboli SG = sehr gut. Dostaly jsme to za 2 odmítnutí, kdy se psovod zamotal pejskovi pod nožičky-)).Atmosféra naprosto pohodová, všichni si to přijeli užít a nikdo nikam nespěchá. Začalo to v klidu v 9:30 místo v 9:00, v poledne si rozhodčí dala asi hodinku přestávku na oběd. Skončily jsme v 17:15 a musím říct, že nám to vůbec nevadilo. Byly jsme méně unavené než na závodech doma, protože  tam panoval opravdu klid a pohoda. V celém areálu chodili pejsci pouze na vodítku, ale nevím, že by to někdo nějak nakazoval. Opadly zmatky s volně pobíhajícími psy a pokřikujícími páníčky. Jumping jsme zvládly lépe, doběhly jsme s jednou chybou, spadlou skočkou na třetím místě. Jinak, skočky na L byly nastaveny na 60cm a zdály se nám výš než doma a běhalo tam dost velkých psů. Kamarádka Chunky běhala v L2 a vyběhala s paničkou dvakrát třetí místo. Za agility dostala opravdu supr pěkný pohár. Ten by se nám tedy taky líbil. Závod stál 12 Euro na jeden den a do kávy jsem dostala umělohmotnou lžičku, která se neroztekla- asi už je místo soudruhů z NDR lépe vyrábějí soudruzi v Číně.