Cvičák

No, tak jsme podruhé navštívily cvičák. Byly jsme na cvičení pracovních psů, ale i tak tam kromě německých ovčáků byla taková menší směska. Mám dojem, že to asi nebude to pravé ořechové. Možná, že se to časem ještě všechno ukáže, ale jak jsem to viděla, asi by Beebee lépe seděli společenští psi. Problém je, že se jich tam schází hrozně moc najednou. Tak se zajdeme v neděli zase kouknout mezi pracovní a zkusíme chvilku poslušnost. Mezi psy je Beebee roztěkaná a ještě dlouho neudrží pozornost. Je to typický choďácký hračička, pro kus žvance by se přetrhla a dosud má přivolání téměř dokonalé. Na můj vkus je přístup k německým ovčákům o poznání tvrdší a také jim moc nevěřím, když je všechny pustí navolno. Při obranách jsem si říkala, že štěkat na povel bych ji naučit mohla, ale proč bych svého totálně neagresivního psa měla učit kousat? Nehledě na to, že když visí, tak se prý i dospělým psům ničí záda. Stala jsem se členem a budu mít klíč, tak tam asi v týdnu budeme chodit cvičit sami s Elvisem a a možná se ještě někdo přidá. Ono se to nějak vytříbí.
Tento týden jsme měnili všechna okna v domě za plast. Je to tu jako po bombardování a Beebee nemohla do domu ani na zahradu. Musela být víc zavřená, než jindy. Na vycházkách se vždy pěkně vylítala, tak jsme to docela zvládly. Teď už se to zase všechno vrací do původních kolejí.